13-03-2022, Sunday
Postupem času, jak rozšiřuji svá díla mezi lidi, setkávám se někdy s překvapivými reakcemi reálné velikosti obrazů anebo postesknutím "škoda, že není větší". Cítím tedy potřebu objasnit, jak to s těmi formáty mám. Obrazárna vyžaduje hodně místa Největší kámen úrazu je zkrátka prostor. Od samého začátku, kdy jsem se začala věnovat olejomalbě, cítila jsem silnou touhu malovat různá témata co možná nejčastěji…
07-06-2020, Sunday
Dříve jsem psala články o tom, že kreativita nezná čas a že se přeci nebudu zabývat tak přízemní veličinou. Tak vám chci říct, že tyhle časy jsou už pryč :). Jelikož jsem došla do bodu, kdy jsem si uvědomila, že tohle je má podstata a smysl života, začala jsem mu věnovat daleko více času a usílí. A proto abych mohla více tvořit, potřebuji více kapitálu. Lidsky řečeno, když si plníte sen, bez financí v…
21-05-2020, Thursday
Pro ty z vás, kteří nemalují a jen obdivně koukají na výtvory umělců, budou moje poznatky možná užitečné. Kde začít V době, kdy jsem se rozhodla, že se dám na malování olejem, jsem měla už pár kreslených portrétů za sebou, ale i tak mi roky trvalo najít nástroje, které mi budou vyhovovat jak po funkční, tak vizuální stránce. Když se rozhodnete, že začnete věnovat nějaké aktivitě čas a začnete shánět…
08-02-2020, Saturday
Ha, dnes jsem si uvědomila, že za pár dní to bude už pět let, co jsem se rozhodla, že budu malovat olej na plátno. Tehdy jsem byla plná očekávání, jak mé první malby dopadnou. Když jsem si pořídila první štětce a barvy, bylo to neskutečně vzrušující. Myslím, že jsem malování věnovala opravdu hodně času a za těch pět let jsem zvládla dost kousků. Na kontě mám už 40 olejomaleb, z nich 35 na plátno, to opravdu…
Jako malá holka jsem neměla úplně ideální dětství. Mnoho věcí bylo komplikovaných, nepatřili jsme mezi movité rodiny. Ale už jako malá jsem si uvědomovala, že bych se přeci jen mohla cítit lépe a už tehdy začala má mise za šťastným životem.
Jednou jsem si někde přečetla, že aby se člověk cítil dobře, stačí pár jednoduchých věcí, jako třeba mít na očích pořád něco krásného, i kdyby to měla být sedmikráska ve sklenici.
A v tu chvíli se mi změnil pohled a já se začala obklopovat hezkými jednoduchými věcmi a obrázky. Později to byly plakáty mých oblíbených hudebních skupin, na které jsem koukala tak dlouho, dokud jsem nezatoužila je umět nakreslit. A tak jsem začala proměňovat své hluboké pocity, o kterých nikdo nevěděl, do kreseb.
A z černobarevných se stávaly barevné. Až jsem jednou objevila olejové barvy, kterým jsem naprosto propadla. A v tu chvíli jsem pochopila, že není cesty zpět a co dříve bylo jen koníčkem, stalo se životním posláním, zachytit tu krásu kolem do svého obrazu. Pochopila jsem, že obrazové vyjádření je moje důležitá část, součást mé podstaty, možná jeden z důvodů, proč na téhle Zemi jsem.
Každý tah štětcem vynahradil hodiny terapie a z roztěkaného a naštvaného člověka se odlupovala ztvrdlá slupka, začala jsem objevovat svou jemnou stránku až jsem si jednoho dne uvědomila, že patřím mezi hypersenzitivní lidi. Tato skutečnost mi pomohla svou jemnost začít vnímat jako výhodu, nikoliv jako prokletí, a že mohu tyto vlastnosti využívat právě při umělecké tvorbě.