Paave Art

Proměna pocitů v obraz

#úvahy duše

Umění nechat odejít

Součást malířské profese je umět nechat své dílo jít. Proces, který jde ruku v ruce s vývojem umu, může trvat roky. Obzvláště těžké to je v případě maleb, které při samotné tvorbě plní funkci meditace a vyrovnávání se s nějakou životní situací. Tím spíše pak záleží, kdo dílo dostane do rukou. Formování smyslu Na začátku jsem měla cíl naučit se malovat tak, aby se mi obraz natolik líbil, že bych se na něj…

Svým vlastním tempem

Očekávání Plníme svá vlastní očekávání? Na čem jsou založená? Jdou z nás anebo z našich strachů? Co nás žene v před, proč děláme, co děláme? Pokaždé, když se setkávám s nějakou novou myšlenkou, existují dvě prvotní reakce, podle kterých se můžu řídit a říci jim ano nebo ne. Občas musím přemýšlet, zdali aktivita nebo člověk nebo událost patří ke mě, do mého života a chce to delší zkoumání, ale potřebuji se…

Zpět na své cestě

Poslední tři měsíce byly hotové peklo. Dva malé pokoje, v nich spí, pracují, vaří, jí, obědvají, cvičí, odpočívají dva lidi plní snů a ideálů, které se někde zasekly... V pekle krabicového bytu Nikdy jsem nerozuměla těm přelidněným národům, jak mohou na tak malém prostoru, kde se kumulují všechny druhy energií, žít a existovat. Klaustrofobní pocity mě sžíraly dnem za dnem. V noci neexistovala tma, nedalo se…

Co pro mě znamená umění, obrazotvornost

Je to tisíce nápadů, pocitů, inspirace, vyrovnávání se s těžkostmi na tomto světě. Je to mé nitro, má duše, ale i duše lidí patřících do mého života. Myšlenky z hlubiny nitra, které jsou romantickým způsobem zpracovány do krásné kresby/malby. Je to vyjádření bolesti a smutku, které mě provázejí od dětsví z mnoha různých důvodů. A nemusím o tom smutku vyloženě mluvit. Řekne to za mě můj obraz. Je to…

Témata

Můj příběh

Jako malá holka jsem neměla úplně ideální dětství. Mnoho věcí bylo komplikovaných, nepatřili jsme mezi movité rodiny. Ale už jako malá jsem si uvědomovala, že bych se přeci jen mohla cítit lépe a už tehdy začala má mise za šťastným životem.

Jednou jsem si někde přečetla, že aby se člověk cítil dobře, stačí pár jednoduchých věcí, jako třeba mít na očích pořád něco krásného, i kdyby to měla být sedmikráska ve sklenici.

A v tu chvíli se mi změnil pohled a já se začala obklopovat hezkými jednoduchými věcmi a obrázky. Později to byly plakáty mých oblíbených hudebních skupin, na které jsem koukala tak dlouho, dokud jsem nezatoužila je umět nakreslit. A tak jsem začala proměňovat své hluboké pocity, o kterých nikdo nevěděl, do kreseb.

A z černobarevných se stávaly barevné. Až jsem jednou objevila olejové barvy, kterým jsem naprosto propadla. A v tu chvíli jsem pochopila, že není cesty zpět a co dříve bylo jen koníčkem, stalo se životním posláním, zachytit tu krásu kolem do svého obrazu. Pochopila jsem, že obrazové vyjádření je moje důležitá část, součást mé podstaty, možná jeden z důvodů, proč na téhle Zemi jsem.

Každý tah štětcem vynahradil hodiny terapie a z roztěkaného a naštvaného člověka se odlupovala ztvrdlá slupka, začala jsem objevovat svou jemnou stránku až jsem si jednoho dne uvědomila, že patřím mezi hypersenzitivní lidi. Tato skutečnost mi pomohla svou jemnost začít vnímat jako výhodu, nikoliv jako prokletí, a že mohu tyto vlastnosti využívat právě při umělecké tvorbě.

Paave Art 2022 © design & web Pavlína Ostrá