Paave Art

Proměna pocitů v obraz
<- Zpět

5 let výročí olejomaleb

Ha, dnes jsem si uvědomila, že za pár dní to bude už pět let, co jsem se rozhodla, že budu malovat olej na plátno. Tehdy jsem byla plná očekávání, jak mé první malby dopadnou. Když jsem si pořídila první štětce a barvy, bylo to neskutečně vzrušující.

Myslím, že jsem malování věnovala opravdu hodně času a za těch pět let jsem zvládla dost kousků. Na kontě mám už 40 olejomaleb, z nich 35 na plátno, to opravdu není špatné číslo při úplně jiné full-time práci. Nezůstala jsem jen u přírodních motivů, hororová série mě naučila pracovat lépe se svou představivostí a do budoucna se těším na více obrazů s divokými zvířaty.

Vlastní rukopis?

Přemýšlím, kam se za pět letech dostala moje technika a zdali se začíná objevovat nějaký můj styl. Těžko se to hodnotí z blízka, na druhou stranu vidím určité postupy, které dělají mé obrazy vcelku ostré, myslím, že se tam odráží má snaha rovnováhy mezi malbou a realitou. Hrany jsou ostré, jde znát, že obrazy jsou často tvořené podle fotografií. Použití více tónů jedné barvy na malém prostoru způsobují větší realistický vzhled, netrpí “pohádkovým” dojmem, který mi byl trochu protivný.

Kam dál?

Přiznám se, že bych ráda trochu ustoupila od “fotografického” stylu a malby směřovala více k jemnosti. Aktuálně je mi blízký styl jednoho českého malíře, kterého teda nechci jmenovat. Je totiž mým tajným přáním přijít na to, jak své úchvatné malby dělá. Je to něco z mého pohledu neskutečného a já zbozňuji, když můžu přijít věci na kloub. Jsem zvědavá, jestli má obsese realitou lze skloubit s malířskou jemností a vytvořit tak trochu jiný osobitý styl.

Co se děje v procesu

Zajímá mě, jak mé malby vidí ostatní lidé, jak by dokázali styl zhodnotit a co jim na něm vadí nebo naopak co ji přijde chvályhodné.

Na začátku malba často nevypadá nijak úchvatně, než se nanesou všechny vrstvy a barvy, obraz začíná nejlíp vypadat opravdu až v poslední detailní fázi. Vnímám na sobě velkou potřebu perfektních tvarů, barev a světel, přesto nehraničí s nezdravou potřebou všechno piplat donekonečna. Těším se totiž vždy, až bude obraz působit celkově dobře. Pokud se na obraz dovedu dívat třeba 20 minut v kuse bez toho, aniž bych měla silné nutkání něco poupravovat, cítím, že je dílo dokonáno. Odstup a analýza své vlastní práce je v procesu malování zásadní. Více pracuje hlava než ruce. V hlavě dotvářím obraz k mé představě dokonalosti a až je vše vymyšleno, přenáším na plátno seznam úprav, které jsem v hlavě vytvořila. Jo, člověk k tomu musí mít dobrou paměť, jsem ráda, že ji zatím můžu takhle využívat :).

Jsem zvědavá, kde můj styl bude za dalších pět let - dovedu se příblížit svému malířskému ideálu? Přidat více jemnosti a odpoutat se od reality? Přidat trochu více příběhu do statického obrazu? Věřím, že ano :). Možná jednou z cest je naučit se pracovat s prvkem náhody, který právě nabízí malba akvarelem.

<-- Zpět

Paave Art 2021 © design & web Pavlína Ostrá